Vločky zmrzlé chladicí kapaliny unikající z laboratorního modulu byly vidět i na oficiálním živém vysílání z ISS a později je potvrdily rozhovory mezi řídicím střediskem NASA na Zemi a astronauty na stanici.
„Únik chladicí kapaliny vnějšího (rezervního) okruhu chladiče víceúčelového laboratorního modulu „Nauka“ ruského segmentu ISS neměl vliv na život posádky, žádné experimenty nebyly odloženy,“ napsal Roskosmos na telegramu.
Jedná se o třetí podobný incident na ruských komponentech ISS za poslední dobu, podotkl list The Guardian, podle kterého to vyvolává otázky o spolehlivosti ruského vesmírného programu. Loni v prosinci unikla chladicí kapalina z posádkové modulu Sojuz, když loď patrně zasáhl mikrometeorit.
Odložen byl kvůli tomu návrat amerického astronauta a dvou ruských kosmonautů, kteří na ISS strávili místo šesti měsíců 371 dní. Zpátky na Zemi se nakonec před dvěma týdny vrátili v náhradním modulu.
Problém s únikem chladící kapaliny zaznamenala v polovině letošního února také ruská nákladní loď Progress MS-21, která byla k ISS připojená od října 2022.
„Máme tu tři případy netěsnících chladících systémů – to je pojítko. Poprvé to nic není, podruhé je to náhoda, potřetí jde o něco systémového,“ řekl agentuře AFP analytik Jonathan McDowell. „Opravdu to jen zdůrazňuje zhoršující se spolehlivost ruských kosmických systémů,“ dodal.
Ruský vesmírný sektor, který byl dříve pýchou země, se již několik let podle The Guardianu potýká s problémy, mimo jiné s nedostatkem financí, neúspěchy i korupčními skandály.
Mezinárodní vesmírná stanice, která sloužila jako symbol mezinárodní spolupráce po konci studené války, je nyní jednou z posledních zbývajících oblastí spolupráce mezi Ruskem a Západem uprostřed napětí vyvolaného ruskou invazí na Ukrajinu. NASA a její partneři doufají, že budou orbitální stanici provozovat až do roku 2030.
Stanici v současnosti pod velením Dána Andrease Mogensena z Evropské kosmické agentury (ESA) obývají astronautky NASA Jasmin Moghbeliová a Loral O’Harová, ruští kosmonauti Konstantin Borisov, Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub a jejich japonský kolega Satoši Furukawa.